V nádherném prostředí chaty Pevnost ve Vrších se konal letní tábor Poslední světýlko, který se stal nezapomenutelným zážitkem pro všechny zúčastněné děti ve věku 6 – 11 let. Se 40 dětmi a 13 vedoucími jsme zažili týden plný dobrodružství, zábavy a emocí.
I přes velká vedra, která nás provázela po celý tábor, jsme si tábor užili na maximum. Děti se musely naučit spolupracovat, občas odložit své vlastní potřeby a být prospěšní týmu. Tématem letošního tábora bylo obnovení víry dětí na celém světě v kouzelné postavy, jako jsou Ježíšek, Mikuláš, Velikonoční zajíček a další.
Naše dobrodružství začalo setkáním se sv. Janem, který byl zbídačený a smutný, protože jeho svátek už nikdo neslaví. Řekl nám, že jsme Strážci a že se bojí Jeho, záhadného nepřítele, který pohlcuje víru a radost. Poslal nás do vesnice, kde se ještě slaví tradiční svátky. Prošli jsme oslavami Dožínek, Masopustu, 1. máje a Morany, až jsme večer náhodou přihlíželi každoročnímu sněmu Mikuláše, Ježíška, Zoubkové víly a Velikonočního zajíčka. Ti byli nešťastní z toho, že víra dětí rok od roku slábne. Na jejich mapě už svítilo jen POSLEDNÍ SVĚTÝLKO – tedy poslední dítě, které ještě věří. Důvodem byl Strach. Děti i sváteční postavy se bojí čím dál více.
Naším úkolem bylo obnovit víru dětí a rozsvítit tak všechna světýlka na mapě. Pomáhali jsme Velikonočnímu zajíčkovi, Zoubkové víle, Mikuláši i Ježíškovi. I když jsme dokázali rozsvítit několik světýlek, Strach, náš nepřítel, stále sílil a světýlka znovu zhasínala a byla zakrytá černou mlhou. Nakonec nám nezbylo nic jiného než se utkat se samotným Strachem.
Poslední den tábora byl plný napětí a odhodlání. Snažili jsme se porazit pomocníky Strachu a získat zpět ukradená vajíčka a zoubky. Dostali jsme se do říše Strachu, kde visely všemožné obavy a děsy. Strach k nám promluvil a vysvětlil nám své poslání. Uvědomili jsme si, že Strach se bojí, že bude zapomenut, a tak se snaží ovládnout celý svět.
Nabídli jsme Strachu vlastní svátek – Halloween, a to s vděčností přijal. Pochopili jsme, že život bez strachu není možný. Strach nás učí, že musíme někdy překonávat své obavy a strachy, abychom se mohli cítit šťastní a spokojení. Strach nás také varoval, abychom se nikdy nenechali strachem ovládnout. A tak jsme Strach neporazili, ale rozhodli jsme se žít společně. Život bez strachu totiž není možný.
Po oslavách Halloweenu jsme se vrátili domů spokojení a plní nových zážitků. Tábor Poslední světýlko nám ukázal, že i v těch nejtěžších chvílích můžeme najít sílu a odvahu.
Článek zakončíme citací monologu Strachu:
„Strach nás žene kupředu, umožňuje nám zažít krásný pocit úspěchu, když jej překonáme. Strach je v našich životech důležitý. Umí rozpoutat pocity lásky, přátelství, sounáležitosti, krásy a společného vítězství. Bez strachu bychom neměli třeba ten bodavě krásný pocit lásky, když HO nebo JI poprvé chytnu za ruku – překonal jsem strach, a to je moje odměna. A co pocit úspěchu po zvládnutí těžké písemky ve škole, které jsem se tolik bál?“
Na fotky z tábora se podívejte tady: https://eu.zonerama.com/DuhaKlubaci/Album/11803547
